Jeho nedostatek způsobuje nedostatečné odbourávání α-ketokyselin. K tomu dochází v případě, že hlavním energetickým zdrojem potravy jsou sacharidy, zvláště alkohol. Výrazný nedostatek vitaminu B1 způsobuje onemocnění beri-beri, které se projevuje poškozením periferních nervů, poruchami inervace svalů a poruchami srdečního rytmu. V extrémních případech dochází k centrálním poruchám (Wernickeho encefalopatie, Korsakovova psychóza).

Denní potřeba thiaminu je 1–2 mg, je-li strava složena převážně ze sacharidů, jeho potřeba výrazně stoupá.

Nedostatek tohoto vitaminu se projevuje v první řadě praskáním a záněty koutků úst, záněty v ústní dutině (afty, puchýřky, vřídky) nebo vaskularizací rohovky (prorůstání drobných cév do rohovky).

Denní potřeba vitaminu B2 se pohybuje kolem 3 mg.

Kyselina nikotinová a její amid mohou v organizmu vznikat z aminokyseliny tryptofanu. Mírný nedostatek niacinu se projevuje poškozením kůže a sliznic, výrazný se pak může projevit jako pelagra (červené malomocenství). Jedná se o chorobu poměrně častou v některých oblastech Afriky, Mexika, Indonésie a Číny, ale rozvinout se může i u bezdomovců, alkoholiků či duševně nemocných, kteří odmítají potravu.

Kyselina nikotinová je díky svým účinkům na rozšiřování kožních cév často využívána například v mazání na revma.

Denní potřeba kyseliny nikotinové by měla být asi 20 mg.

Biotin je nutný pro správný metabolizmus cukrů, tuků a aminokyselin, pro růst a obnovu buněk a tkání, má příznivý vliv na kvalitu vlasů, nehtů a kůže i na nervovou soustavu. Jeho nedostatek, ačkoli není běžný (vyskytuje se například u osob trpících dědičnými poruchami metabolizmu nebo při závažných poruchách střeva), se projevuje vyrážkou na obličeji, vypadáváním vlasů, mravenčením končetin, depresemi, ve vážných případech dokonce i halucinacemi. U dětí může způsobit závažnější neurologické poruchy a opoždění vývoje. Děti s velkým nedostatkem biotinu trpí záchvaty, mají slabý svalový tonus, problémy s dýcháním. Neléčený stav může vést k onemocnění sluchu, k vývoji očních abnormalit a ke ztrátě zraku. Tyto děti trpí ataxií, kožními vyrážkami a ztrátou vlasů. Jsou také náchylné k plísňovým infekcím.

Denní příjem biotinu by měl činit 150–300 µg.

Nedostatek kyseliny listové může vyústit ve vznik megaloblastické anemie,což je onemocnění červených krvinek, také potížemi trávicího traktu, únavou, nechutenstvím, nevolností,  zvracením, průjmy, tvorbou vředů v dutině ústní, bolestmi jazyka či vypadáváním vlasů. V časném stadiu těhotenství může nedostatek kyseliny listové způsobit fetální malformaci (například neuzavřený páteřní kanál) plodu.

Nedostatkem kyseliny listové trpí lidé postiženi lupénkou, alkoholici, lidé na hemodialýze či lidé užívající léky na malárii, antikoncepční tablety s obsahem estrogenů, některé léky proti bolesti či kortikosteroidy.

Denní příjem kyseliny listové by měl činit 200 µg, u těhotných žen 400 µg.

Nedostatek vitaminu B12 je v naší populaci značně rozšířený. Projevuje se chudokrevností, slabostí, apatií, změnami nálad, zhoršenou pamětí, paranoiou či poruchami ve fyzické oblasti. Dlouhodobý nedostatek B12 způsobuje deprese, může hrát významnou roli při vývoji aterosklerózy nebo Alzheimerovy nemoci. B12 naopak posiluje chuť k jídlu u dětí, posiluje mozkovou činnost a paměť, zachovává zdravý nervový systém. Výrazný nedostatek vitaminu B12 mají zvláště vegani.

Denní příjem vitaminu B12 by měl činit 3 µg.

Všechny zde uváděné denní hodnoty vitaminů řady B jsou určené pro dospělého člověka.