Signály mohou napovědět. Skutečná míra acidózy se pak dá poměrně snadno zjistit i v domácích podmínkách. Stačí ponořit do ranní moči lakmusový papírek, případně použít sadu pro zjišťování pH v bazénech. Hodnota pH moči se obvykle pohybuje v rozmezí 5 – 7 a ovlivňuje ji mimo jiné potrava: rostlinná strava moč alkalizuje, živočišná naopak acidifikuje. Hodnoty pod 5 signalizují acidózu (překyselení), nahromaděné toxiny a škodlivé látky v těle. Měli bychom zbystřit, i nepatrné překyselení může velice snadno přerůst v akutní.

Naproti tomu měření kyselosti organizmu pomocí krve se ukazuje jako poměrně nespolehlivá metoda. Tělo mobilizuje veškeré své síly, bere ze zásob, jen aby této důležité tekutině udrželo optimální pH. A tak i silně překyselený organizmus může dlouho vykazovat poměrně neutrální hodnoty pH. Samozřejmě můžeme nechat stanovení acidity organizmu na odbornících, kteří nám zároveň poradí, co a jak ve své životosprávě upravit, případně zcela změnit.

Neberme ale nízké hodnoty pH na lehkou váhu. Následky dlouhodobého překyselení organizmu mohou být katastrofální.

Jestliže jsme běžní strávníci, kteří si dopřávají maso, pečivo z bílé mouky, cukr, zákusky, kávu a občas i alkohol, měli bychom zbystřit. Naše tělo může být ohroženo acidózou, tedy překyselením.

Asi sami tušíme, že správnou volbou nejsou ani polotovary, chemicky nebo předem tepelně upravované potraviny z obchodů nebo různé poživatiny. Vhodný není ani nikotin a velké množství léků či chemických potravinových doplňků.

Pozor bychom měli dát i na chronický nedostatek vitaminů a stopových prvků. Tělo vinou jejich nedostatku nedokáže dokončit některé z procesů látkové výměny.
Naopak ideální stravou a správnými stravovacími návyky totiž můžeme svému organizmu velice prospět. A neznamená to ani, že bychom se museli připravit třeba o oblíbené knedlíky. Přečtěte si, které potraviny způsobují překyselení, a které naopak podporují odkyselení těla.

Odkyselování přispívá také dostatečné žvýkání potravy. Sliny totiž obsahují látky, které pomáhají udržet pH v optimální rovině. Je proto nanejvýš důležité každé sousto pečlivě a důkladně rozžvýkat, abychom dali slinám možnost konat to, k čemu byly stvořeny.

Nepodceňujme ani psychiku. Naše tělo je velice důmyslný systém, ve kterém i negativní duševní rozpoložení může napáchat velké škody. Časté rozčilování, přebytek stresu, ale také například strach a úzkost, to všechno jsou emoce, které bohužel překyselení značně přispívají. Aktivují totiž v těle nadměrnou tvorbu kyselých látek.

Přitom se jedná a nepříjemně začarovaný kruh. Dokud se neocitne náš  organizmus v harmonii, nebude v harmonii ani naše psychická stránka.

Zajímavým momentem je i správné dýchání. Mělo by být hluboké a pravidelné. Dostatečný přísun kyslíku v krvi totiž napomáhá regulovat množství kyselých látek v krvi. Naproti tomu mělké, nepravidelné a celkově nedostatečné dýchání způsobuje hromadění CO2 v krvi a spolu s ním mj. i vznik kyseliny uhličité.