Zásadotvorné potraviny, kyselinotvorné potraviny, stopové prvky

21. leden 2026

Nejnovější blogové příspěvky

Proč dnes lidé řeší zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny

Téma zásadotvorných a kyselinotvorných potravin se často objevuje v souvislosti s únavou, stresem, trávením nebo celkovou nerovnováhou organismu. Nejde o krátkodobý trend, ale o snahu lépe porozumět tomu, jak strava ovlivňuje vnitřní prostředí těla a jeho schopnost udržet rovnováhu.

Odkyselení organismu není o přísných zákazech ani extrémech. V praxi jde především o dlouhodobé nastavení jídelníčku, lepší orientaci v potravinách a pochopení toho, jakou roli hrají stres, spěch a celkový životní styl.

V tomto článku najdete:

přehled zásadotvorných potravin, které by měly tvořit přirozený základ jídelníčku
seznam kyselinotvorných potravin, jejichž nadměrná konzumace může organismus zatěžovat
vysvětlení, proč není důležité jen to, co jíme, ale i jakým způsobem jíme
přehled důležitých stopových prvků, které hrají roli při udržení rovnováhy v těle

Aby se nám s odkyselováním snadněji začínalo, přinášíme přehled potravin, které by měly tvořit trvalou součást našeho jídelníčku. Je ovšem dobré mít na paměti, že i zásadotvorné jídlo snědené ve spěchu a stresu se může chovat jako kyselinotvorné.

Zásadotvorné potraviny

Zásadotvorné potraviny tvoří základ jídelníčku při snaze o odkyselení organismu. Nejde jen o to, co jíme, ale také jak často a v jakých kombinacích. Tyto potraviny pomáhají udržovat acidobazickou rovnováhu, podporují přirozené detoxikační procesy a přispívají k lepší vitalitě organismu.

Důležité je vnímat zásadotvorné potraviny dlouhodobě, nikoli jako krátkodobou dietu. Pravidelné zařazování zeleniny, ovoce, kvalitních obilovin a bylin je jedním z klíčových kroků k tomu, aby se tělo mohlo lépe vyrovnávat se zátěží moderního životního stylu.

Zelenina

Artyčok, brambory (i bramborová polévka nebo bramborové knedlíky), brokolice, celer, cibule, cuketa, kukuřice, černý kořen, červená řepa, červené zelí, česnek, dýně, fenykl, hlávkové zelí, chřest, kapusta růžičková, kapusta kadeřavá, kedlubny, květák, ledový salát, mrkev, okurky (i nakládané), olivy, petržel, pórek, rajčata a přírodní rajčatové šťávy, ředkev, ředkvičky, špenát, zelené fazolky, zelený hrášek, zelí (i kysané).
Ovoce

Ananas, banány, borůvky, broskve, citrony, černý rybíz, datle, fíky, grapefruity, hroznové víno, jablka (i čerstvá šťáva, dřeň, jablečné víno a dokonce i jablečný koláč), jahody, kdoule, maliny, mango, meloun, meruňky, mirabelky, nektarinky, ostružiny, pomeranče (i čerstvá šťáva), švestky, třešně.
Oříšky, klíčky, obilniny a pečivo

Bambusové klíčky, celozrnné těstoviny, celozrnný chléb, černý chléb, grahamový chléb, jáhly, Knäckebrot, kroupy, krupice, kuskus, lískové oříšky, lněná semínka, mandle, rýže natural, sójové klíčky, sója, žitná mouka, žitný chléb, ale také například droždí.
Koření a bylinky

Bílý pepř, bobkový list, bylinkové čaje (i zelený), černý kmín, čerstvé bylinky, kopr, majoránka, řeřicha, šípky.
Mléko a mléčné výrobky

Brynza, bílý jogurt, camembert s 30 % tuku, čerstvé sýry typu Cottage, kondenzované mléko, kysaná smetana, máslo, mléko (ideálně z farmy, i odstředěné), tučný tvaroh, podmáslí.
Maso a ryby

Hovězí filet, husí prsa, krůtí maso, platýs, slepice (pečená i vařená), srnčí kýta, telecí filé, telecí stehno, ústřice, ale také aspik a želatina.
Ostatní

Luštěniny (kromě čočky), lanýže, olivový olej, slunečnicový olej, tofu, vejce na tvrdo.

Kyselinotvorné potraviny

Kyselinotvorné potraviny zvyšují kyselou zátěž organismu a při jejich nadměrné nebo dlouhodobé konzumaci může být pro tělo obtížnější udržet přirozenou rovnováhu. Neznamená to, že by tyto potraviny byly samy o sobě „špatné“, ale je důležité vnímat jejich množství, četnost a celkový kontext jídelníčku.

V moderním stravování se kyselinotvorné potraviny objevují velmi často. Typicky jde o vysoce zpracované potraviny, sladkosti, některé druhy masa, uzeniny, alkohol nebo slazené nápoje. Pokud tvoří významnou část jídelníčku, mohou organismus dlouhodobě zatěžovat.

Cílem není absolutní vyřazení, ale vědomá regulace a vyvážení – ideálně v kombinaci s dostatečným množstvím zásadotvorných potravin a klidným způsobem stravování.

Maso, ryby a masné výrobky

Ančovičky, candát, halibut, hovězí jazyk, hovězí pečeně, hovězí řízek, humr, husa, husí játra, játra, játrové knedlíčky, jehněčí, jelito, jitrnice, kančí, kapr, karbanátek, klobása, krevní tlačenka, krocan, langusta, ledvinky, losos, makrela, mušle, ovarové koleno, pstruh, račí, rostbíf, rybí tyčinky, salám, sardele, sardinky, sleď, špek, špekáčky, štika, šunka, tučné vepřové maso, tuňák, úhoř, vepřová kotleta, zajíc.
Pečivo, sladkosti a pochutiny

Bonbony, brambůrky, coca‐cola a sladké limonády, cukr, cukroví, čokoláda, dorty, koláče, majonéza, marcipán, máslové sušenky, nugát, perník, preclík, sladké pečivo.
Mléčné výrobky

Eidam, ementál (45% tuku), gorgonzola, sýr Bries, sýr s hříbky, tavený sýr.
Ostatní

Avokádo, bílé víno, burské oříšky, čaj černý, čočka, fritovací olej, hranolky, kandované ovoce, kari koření, kečup, kokosový olej, kokosový ořech, kompoty, liška jedlá, masox, pálenka, pivo, šampaňské, rum, smažené krokety, sůl, vaječný likér, whisky.

Důležité stopové prvky

Odkyselení nespočívá jen v upravení stravy. Svému tělu, pravděpodobně dlouhou dobu zanášenému kyselinami, je pro správnou funkci a dosažení rovnováhy nutno zajistit také potřebné biogenní a stopové prvky.

Jód

Tento prvek je pro náš organismus velice důležitý, bez něj by přestala správně fungovat štítná žláza. Je potřebný i pro metabolismus živin, kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů, zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Přirozenými zdroji vhodnými při odkyselování jsou například třešně, brokolice, citrón, pórek, polníček, mrkev nebo špenát.
Chrom

Obsah chromu je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků. Chrom vytváří zásadité látky a umožňuje usazování glukózy v buňkách. V zásadotvorných potravinách ho najdete hlavně v pivovarských kvasnicích a červené řepě.
Měď

Podílí se na stavbě enzymů, brzdí začínající záněty v těle a je nezbytná pro přeměnu železa v hemoglobin. Dostatek mědi obsahuje listová zelenina nebo ořechy.
Zinek

Je potřebný pro syntézu DNA a pro funkci některých bílkovin, které se na DNA vážou. Dále ho potřebujeme zvýšenou měrou při chorobách ledvin a jater nebo při oslabeném imunitním systému. Zinek obsahuje maso, vejce, ústřice, celozrnné obiloviny, luštěniny, kořenová zelenina.
Železo

Jeden z nejdůležitějších prvků je nutný k tvorbě hemoglobinu, jehož pomocí se k buňkám dostává kyslík a myoglobinu, který kyslíkem zásobuje svaly. Železo je taktéž součástí enzymů. K jeho dobrému vstřebávání je nutný i dostatek vitaminu C a mědi. Zásadotvornými zdroji železa v naší potravě mohou být mangold, petržel, šťáva ze švestek, meruňky, ořechy, datle, fíky a kvalitní černý chléb.

Rovnováha je důležitější než extrémy

Téma zásadotvorných a kyselinotvorných potravin je především o rovnováze, nikoli o striktních zákazech nebo jednostranných dietách. Lidské tělo má přirozené mechanismy, které se snaží udržet stabilní vnitřní prostředí, ale dlouhodobý stres, nevhodná skladba jídelníčku a vysoká zátěž moderního životního stylu mohou tuto schopnost oslabovat.

Smyslem úpravy stravy není vyřadit všechny kyselinotvorné potraviny, ale snížit jejich nadbytek a současně posílit podíl zásadotvorných potravin. Stejně důležitou roli hraje i způsob stravování, dostatek klidu, pravidelnost a celkový životní rytmus.

Součástí rovnováhy jsou také stopové prvky, které se podílejí na metabolismu, činnosti nervové soustavy, imunitě i regeneraci organismu. Jejich dostatečný příjem je proto nedílnou součástí péče o vnitřní prostředí těla.

Co vás nejvíc zajímá?

Co znamená překyselení organismu?

„Překyselení organismu“ je laický způsob, jak lidé označují narušení acidobazické rovnováhy, tedy rovnováhy mezi kyselými a zásaditými látkami v těle. Z lékařského hlediska je acidóza závažný stav, který vzniká při poruchách funkcí orgánů, nikoli běžným způsobem života.

Jaké jsou nejčastější příznaky, které lidé spojují s překyselením?

Mezi časté projevy, které lidé uvádějí, patří:

únava a vyčerpání,
bolesti hlavy,
pálení žáhy a trávení,
špatná kožní kondice či ekzémy,
snížená odolnost organismu,
zhoršená regenerace po zátěži.

Existují potraviny, které tělo „odkyselují“?

Některé diety rozlišují potraviny jako kyselinotvorné nebo zásadotvorné (např. ovoce a zelenina), ale jejich vliv na pH krve není vědecky potvrzený. Jejich zdravotní přínos však může být skutečný jako součást zdravé stravy.

Musím při odkyselování vyřadit maso úplně?

Ne. Důležitý je poměr a četnost, nikoli absolutní zákaz. Menší množství kvalitního masa v kombinaci se zásadotvornými potravinami je pro většinu lidí přijatelné.

Jsou kyselé potraviny vždy kyselinotvorné?

Ne. Chuť potraviny neodpovídá jejímu působení v organismu. Například citron je chuťově kyselý, ale metabolicky působí zásadotvorně.

Jak rychle lze změnou jídelníčku pocítit rozdíl?

Reakce organismu je individuální. U některých lidí se změny projeví během několika dní, u jiných až po delší době. Klíčová je dlouhodobá pravidelnost.

Stačí řešit jen stravu?

Strava je základ, ale roli hraje i stres, spánek, pohyb a celkový životní styl. Odkyselování by mělo být součástí širšího přístupu ke zdraví.

Více o překyselení

Jak poznat překyselení

Podpora odkyselení organismu pomocí vhodných přípravků

V některých situacích může být úprava jídelníčku doplněna cílenou podporou, zejména pokud je organismus dlouhodobě zatěžován nebo není možné změny ve stravě dodržovat důsledně. V takovém případě existují speciálně navržené přípravky, které jsou určené k podpoře odkyselení a doplnění látek důležitých pro rovnováhu organismu.

Tyto produkty nenahrazují pestrou stravu, ale mohou sloužit jako praktický doplněk při zvýšené zátěži, únavě nebo v období, kdy tělo potřebuje cílenou podporu.